Elektrické přímotopy FENIX Ecoflex, Digital

V oblasti elektrického vytápění se v posledních letech objevují stále inovativnější a efektivnější řešení, která mají za cíl zlepšit komfort bydlení, zároveň snížit energetickou náročnost a tím i náklady na vytápění. Mezi tyto pokrokové produkty nepochybně patří přímotopné konvektory ECOFLEX, které zaznamenaly velký úspěch a staly se jedním z prvních výrobků, používaných ve velkém měřítku pro elektrické vytápění domácností, bytů, ale i kanceláří a dalších komerčních prostor.

Přestože dnes existuje mnoho moderních metod elektrického vytápění, například velkoplošné podlahové nebo stropní systémy, které jsou zvláště vhodné pro nízkoenergetické a pasivní domy, přímotopné konvektory ECOFLEX si zachovávají své místo na trhu. Důvodem je jejich schopnost rychle a efektivně vytápět místnosti, což je zvláště užitečné v objektech s občasným nebo nepravidelným využíváním, jako jsou víkendové domy, sezónní obydlí nebo jednotlivé nečasto využívané místnosti.

V současné době jsou konvektory ECOFLEX nabízeny ve dvou konstrukčních provedeních. První z nich je tradiční přímotopný konvektor, který pracuje na principu konvekce, tedy přenosu tepla prouděním vzduchu. Tato verze konvektoru se vyznačuje velmi dobrou dynamikou, což znamená, že dokáže rychle reagovat na změny teploty a účinně vyhřát místnost podle aktuální potřeby.

Druhým, pokročilejším typem jsou sálavé konvektory, které kombinují principy konvekčního a sálavého vytápění. Až polovina tepla je předávána formou sálání, což zvyšuje komfort vytápění tím, že teplo je rozloženo rovnoměrněji a vytváří příjemnější teplotní prostředí v místnosti. Tento typ konvektoru je ideální kombinací efektivity tradičních přímotopných konvektorů a pohodlí, které přináší sálavé vytápění.

Společnost FENIX, výrobce konvektorů ECOFLEX, klade velký důraz na kvalitu, tradici a přesnou regulaci svých výrobků. Díky tomu si zákazníci mohou být jisti, že získávají produkt, který splňuje nejvyšší standardy a nabízí vynikající výkon za velmi příznivé ceny.

Speciální pozornost si zaslouží sálavé konvektory Solius Digital, které jsou vybaveny digitálním termostatem s možností nastavení týdenního programu. Tento moderní prvek umožňuje uživatelům přizpůsobit vytápění svým potřebám a dosáhnout tak optimálního komfortu při současném snížení energetické spotřeby. Kromě toho je možné termostat přepnout do manuálního režimu, což poskytuje ještě větší flexibilitu v řízení teploty v domácnosti.

Všechny konvektory ECOFLEX a Solius Digital jsou navrženy tak, aby byly bezpečné a snadno se instalovaly. Mají krytí IP 24 a třídu ochrany II, což znamená, že jsou vhodné i pro instalaci na hořlavý podklad. Navíc jsou tyto konvektory k dispozici ve stylovém bílém provedení RAL 9016, které se snadno začlení do každého interiéru.

Zkrátka, přímotopné konvektory ECOFLEX a jejich pokročilejší verze Solius Digital představují ideální řešení pro ty, kdo hledají efektivní, ekonomické a přitom komfortní způsob vytápění svého domova nebo kanceláře.

SOLIUS Digital - technické parametry

Princip vytápění

Princip vytápění Jak napovídá název výrobků – „konvektory“ – jde o systém vytápění, založeném na konvekci. Pomocí dodávané energie (elektřina, horká voda, spalování) je topné těleso zahříváno na teplotu vyšší než okolní prostředí a vzduch, který topné těleso obklopuje, se ohřívá a stoupá nahoru. Tím dochází k cirkulaci – proudění vzduchu – při kterém je postupně zvyšována teplota v celé místnosti. Jde o jeden z nejběžnějších a nejrozšířenějších způsobu vytápění. Jako „přímotopné“ jsou konvektory označovány proto, že ke spotřebovávání energie a ohřevu topného tělesa dochází okamžitě a ve stejné době, kdy je vyžadováno zvýšení teploty v místnosti. Opakem je akumulační vytápění, u kterého je spotřeba energie (nabíjení) a výdej této naakumulované energie (vytápění) nesoučasné – tedy probíhá v různé době. Výhodou přímotopného systému je dobrá dynamika vytápění, tedy jak rychle roste teplota ve vytápěném prostoru. Čím vyšší je teplota topidla, tím je dynamika lepší. Mezi jinými konvekčními systémy vynikají právě přímotopné konvektory, pracující s teplotami topného tělesa až 150°C. Protože je topné těleso ukryto uvnitř karoserie topidla, je chráněno před přímým kontaktem s uživatelem a vyšší teploty zde nejsou nebezpečné. Nevýhodou naopak může být minimální nebo žádný podíl sálavé složky (předávání energie prostřednictvím infračerveného záření). Konkrétně konvektory mají celý výkon soustředěn do topného tělesa, umístěného ve spodní části karoserie a jsou na povrchu téměř studené – proto nesálají. Teplá je pouze výdechová mřížka a její bezprostřední okolí, protože tudy proudí teplý vzduch do místnosti. Absence sálání způsobí, že přestože teplota vzduchu v místnosti rychle roste, okolní stavební konstrukce zůstávají dlouho chladné. Dochází tak k jevu, že po vypnutí konvektorů se po relativně krátké době v místnosti ochladí. Vzduch v místnosti totiž trvale předává teplo stavebním konstrukcím (ohřívá je) a tím klesá jeho teplota. Protože jsou ale konvektory vypnuté a do místnosti není dodáváno teplo, teplota klesá. Tento jev odstraňují sálavé konvektory, které jsou konstrukčně provedeny tak, že cca 50% tepelné energie je předáno sáláním a cca 50% energie konvekcí. Je tak zachována výborná dynamika topení a současně jsou konstrukce ohřívány sáláním z konvektoru. Proto je jejich provoz podstatně komfortnější a v obytných místnostech by měly mít jednoznačně přednost. Současné novostavby mají velmi dobré tepelné vlastnosti a výrazně klesá požadavek na výkon topného systému, proto se trend ve vytápění přesouvá ke komfortnějším velkoplošným systémům, jako je elektrické podlahové vytápění nebo stropní vytápění. Přesto je stále mnoho aplikací, pro které jsou přímotopné konvektory ECOFLEX nejvýhodnějším řešením. Snadná instalace, nízké pořizovací náklady, nulové požadavky na údržbu, dobrá regulovatelnost, skutečnost že konvektory nemohou zamrznout nebo z nich vytéci topné médium – to vše jsou argumenty, které mohou vést k volbě tohoto topného systému.  

Regulace přímotopných konvektorů

Regulace je velmi důležitá součást každého topného systému a má významný vliv na celkové parametry systému vytápění. U elektrických topných systémů to platí dvojnásob a špatně navržená regulace může mít obrovský negativní dopad především na provozní náklady. Standardní přímotopné konvektory jsou vybaveny termostaty (elektronickými nebo elektromechanickými), tyto integrované termostaty však nelze časově programovat a bez odpovídající nadřazené regulace pouze brání přetopení místnosti. Bez nadřazeného řídícího členu tak konvektor topí prakticky nepřetržitě, bez ohledu na to, zda v domě někdo je nebo není. Praktickým příkladem může být situace v roce 1990-1994, kdy byla spuštěna kampaň na podporu elektrického vytápění, jejíž součástí byla i „garance“ nízké ceny elektrické energie. Tato kampaň vedla k masivní instalaci přímotopných konvektorů, v drtivé většině bohužel bez odpovídající regulace. Náhlé zvýšení ceny elektrické energie se u těchto aplikací projevilo výrazným nárůstem provozních nákladů, což logicky ústilo k obrácenému efektu – tj. hromadnému rušení systémů vytápění s elektrickými přímotopnými konvektory. Celkově si tak elektrické vytápění na dlouhou dobu neprávem vysloužilo pověst komfortního, ale neúměrně drahého topného systému. V současnosti se trvale zvyšuje nejen technická úroveň staveb, ale i odborná informovanost stavebníků, a proto se podíl elektrických topných systémů v oblasti realizací neustále zvyšuje.
Samotné přímotopné konvektory patří mezi konvekční systémy (viz. Princip vytápění) a proto je regulace založena na teplotě vzduchu ve vytápěné místnosti. Protože u přímotopných konvektorů nelze operativně měnit výkon, ale střídá se režim zapnuto/vypnuto, nemá zde význam používat regulaci dle venkovní teploty. Tato tzv. ekvitermní regulace je vhodná pouze pro topné systémy, které mohou dle potřeby měnit výkon – typicky teplovodní systém, u kterého se směšováním nastavuje teplota topné vody podle venkovní teploty. V praxi lze regulaci konvektorů dle vnitřní teploty provést dvěma způsoby:
a. nadřazeným prostorovým termostatem
b. řízením útlumu po pilotním vodiči
Regulace nadřazeným prostorovým termostatem

Tento způsob patří konkrétně v ČR k nejrozšířenějším a nejběžněji používaným. Ve vytápěné místnosti je instalován digitální prostorový termostat, který měří teplotu vzduchu a na základě nastaveného programu zapíná nebo vypíná připojené topidlo tak, aby udržoval v místnosti požadovanou teplotu. Protože teplotu v místnosti snímá tato nadřazená regulace, měl by být připojený konvektor po celou topnou sezónu zapnutý a integrovaný termostat nastaven na maximum, aby se regulace navzájem neovlivňovaly. Při tomto způsobu regulace platí několik základních zásad:
1. používá se digitální programovatelná regulace, která umožňuje nastavit provozní program. Správně nastavený režim provozu, tedy kdy topit na komfortní teploty a kdy pouze temperovat, je cestou k úspornému vytápění. Používat analogové termostaty, které nelze programovat, nemá žádný význam, protože mají identickou funkci jako termostat integrovaný v konvektoru a jejich instalace je tedy zbytečná
2. každá místnost by měla mít svůj vlastní termostat (popř. čidlo centrální regulace) a být regulována samostatně. Systém jednoho termostatu, který snímá teplotu v referenční místnosti (obvykle používáno u plynových kotlů) a podle této místnosti zapíná/vypíná topidla ve všech ostatních místnostech, je pro kombinaci s elektrickým vytápěním naprosto nevyhovující
3. umístění termostatu/čidla teploty by mělo odpovídat běžným požadavkům na snímání teploty – tj. termostat/čidlo by mělo být umístěno na vnitřní neochlazované stěně, ve výšce cca 1,2m nad podlahou a nemělo by ho ovlivňovat přímé sluneční záření nebo jiný zdroj tepla/chladu
4. nesmí být překročena hodnota spínacího kontaktu programovatelného termostatu a obecně, pokud je to technicky možné, je výhodnější spínat termostatem pouze silový kontakt v rozvaděči (stykač). Prodlužuje se tím životnost termostatu i baterií pro zálohu programu a termostat bývá přesnější, protože není zahříván proudem protékajícím přes spínaný kontakt
Řízení útlumu po pilotním vodiči

Řízení konvektorů po tzv. pilotním vodiči je používáno hlavně v zahraničí, zejména ve Francii, která má dlouholetou tradici ve výrobě a využívání elektrických konvektorů k vytápění. V České Republice je tento systém používán v menší míře, především pro obecnou neznalost tohoto systému. Původně to však byl základní systém regulace konvektorů, proto nejsou konvektory vybaveny programovatelnými termostaty. V podstatě jde o centrální regulaci, kdy jsou konvektory ovládány z jednoho místa, přesto je možné v každé místnosti udržovat jinou teplotu – z tohoto pohledu jde o jednu z nejjednodušších a současně nejlevnějších centrálních regulací.
Princip spočívá v tom, že teplota v místnosti je nastavena a udržována termostatem integrovaném v konvektoru. Tyto integrované termostaty, pokud dostanou impuls po pilotním vodiči, umí bez zásahu obsluhy snížit teplotu v místnosti o 4°C (tzv. útlum) proti nastavené komfortní teplotě. Druhým impulsem se termostat vrací ke komfortní teplotě. Na konvektorech v jednotlivých místnostech se tedy nastaví teploty, které vyhovují účelu místnosti a požadavkům uživatele. Pilotní vodiče od všech konvektorů se přivedou k regulátorům útlumu (v podstatě časové spínací hodiny), na kterých se nastaví, kdy mají vyslat impuls ke snížení teploty v místnostech na útlum a kdy další impuls k návratu ke komfortní teplotě.
Regulátory útlumu obvykle umožňují rozdělit vytápěný objekt na dvě nebo tři zóny a pro každou nastavit jiný časový režim. Pilotní vodiče od konvektorů v místnostech, které chceme vytápět na komfortní teplotu ve stejnou dobu (zóna), připojíme na jeden výstup
regulátoru útlumu, topidla v místnostech které mají jiný časový režim (druhá zóna) připojíme na další výstup. V praxi to znamená, že například denní místnosti v přízemí rodinného domu (pracovna, jídelna, kuchyně, chodby) mohou být vytápěny na komfortní teplotu v jinou dobu, než v místnosti ve druhém patře (obývací pokoje, dětské pokoje, ložnice) kam se uživatelé přesunou k večeru.
Samotné regulátory útlumu mohou být v různém provedení, nejběžnější je provedení do instalační krabice KU68 (Flash Programer 2 SED).
Systém řízení útlumu po pilotním vodiči má dvě zdánlivé nevýhody:
1. i když některé konvektory jsou vybaveny integrovaným termostatem, který dokáže dle signálu po pilotním vodiči přepínat mezi více režimy, než je komfort/ útlum, přepíná se pouze mezi dvěma teplotami (komfort/útlum) a to s pevně nastavenou diferencí
2. objekt lze rozdělit pouze do dvou, případně do tří zón
V praxi je ale rozdělení objektu do dvou nebo tří zón naprosto dostačující, a pokud by z jakéhokoliv důvodu bylo potřeba zón více, lze to snadno řešit instalací dalšího regulátoru útlumu. Také přepínání mezi dvěma teplotami bývá dostačující a nastavovat pokles teploty o více než 4°C v zásadě nemá význam, protože dohřát následně objekt na komfortní teplotu je energeticky náročnější, než jej udržovat celou dobu na mírně vyšší teplotě. Současné novostavby mají navíc tak dobré tepelně-technické vlastnosti, že pokud uživatel cíleně „nevyvětrá“, v běžném provozním režimu teplota samovolně o více než 4°C ani klesnout nemůže.
Při řízení útlumu po pilotním vodiči zásadně roste výhoda konvektorů s elektronickým termostatem. Na rozdíl od konvektorů s elektromechanickým termostatem jsou nejen přesnější a tiché, ale díky přesnému spínání je nižší teplota vystupujícího vzduchu – tím je dosaženo úspornějšího provozu, snižuje se riziko přepalování prachových částic a i povrchové teploty konvektoru jsou menší, čímž se prodlužuje jeho životnost.

Montáž přímotopných konvektorů ECOFLEX

Základní informace pro instalaci přímotopných konvektorů Instalaci, elektrické připojení a první uvedení konvektorů do provozu smí provádět pouze pracovník s odpovídající kvalifikací (dle vyhl. 50/78 Sb.). Tato podmínka neplatí u přenosných konvektorů, které jsou vybaveny připojovací vidlicí.
Přímotopné konvektory lze umístit do běžných místností i do tzv. vlhkých místností – koupelny. V koupelnách musí být konvektor instalován ve shodě s ČSN 33 2000-7-701. Obecně jde o spotřebiče třídy II., s ochranou proti stříkající vodě (krytí IP 24), proto smí být umístěny v zónách 2 a 3 (obr. 1). Výjimkou jsou topidla, která mají nižší krytí – např. přenosné konvektory s krytím IP20, které mohou být umístěny pouze v zóně 3. Před instalací si proto u vybraného typu konvektorů ověřte definovaný stupeň IP krytí. Nikdy se nedotýkejte panelu z vany nebo sprchy!
Při instalaci přímotopných konvektorů musí být dodrženy minimální odstupové vzdálenosti znázorněné na obr. 2. Odstup předmětů (nábytku) od čelní strany spotřebiče nesmí být menší než 150 mm, u sálavých konvektorů pak musí být minimálně 1000 mm – v ideálním případě by měl prostor před sálavými konvektory zůstat úplně volný.
Konvektory nesmí být umístěny přímo pod zásuvkou elektrického proudu. Elektrickou instalaci je nutné opatřit 2pólovým vypínáním, u něhož je vzdálenost rozpojených kontaktů min. 3mm (u regulace tuto podmínku splňuje například termostat Fenix –Therm 100).
U přenosných konvektorů musí být mřížky pro vstup vzduchu i pro výstup horkého vzduchu vždy čisté, aby se zajistila správná funkce konvektoru. Mřížky nesmí být nikdy ani částečně zakryty. V žádném případě se nesmí pokládat předměty nebo materiál na konvektor. Před každým přemístěním je nutno konvektor odpojit ze zásuvky. Konvektor je připojen napájecím kabelem se standardní 2 kolíkovou zástrčkou 10 / 16 A, 250V. Před připojením konvektoru k síti zkontrolujte, zda napětí na štítku odpovídá napětí sítě ve vašem domě. Případnou výměnu napájecího kabelu svěřte odborné firmě nebo kvalifikované osobě.
Postup instalace Konvektory jsou zabaleny do kartonové krabice vyztužené polystyrenovými prolisy. Součástí každého konvektoru je montážní rám, který slouží k zavěšení konvektoru na stěnu. Konvektory – standardní i sálavé – jsou určeny pouze ke svislé instalaci.
Vyjměte konvektor z balení a pomocí šroubováku uvolněte závěsný rám z konvektoru. Velikost a tvar rámu se liší dle výkonu konvektoru – výkony do 1000 W mají kříž ve tvaru
„T“, vyšší výkony ve tvaru „H“ (obr. 4-5). Závěs postavte ke zdi na konečnou podlahu a označte otvory A (na obr. 4-5 pozice 1). Označené otvory vyvrtejte a osaďte hmoždinkami. Posuňte závěsný rám po zdi tak, aby se spodní otvory v rámu kryly s otvory připravenými v předchozím kroku (na obr. 4-5 pozice 2). Označené otvory vyvrtejte a osaďte hmoždinkami. Do připravených otvorů následně připevněte závěsný rám pomocí šroubů.
Elektrická instalace Konvektory jsou vybaveny 3 žilovým napájecím kabelem (konvektory bez pilotního vodiče 2 žilovým) na 1/N 230V/50Hz. Barevné značení vodičů: fáze – hnědý; střední (pracovní) vodič – modrý; pilotní vodič – černý
Napájecí kabel se zapojuje do instalační krabice ve stěně (obr. 6) – neplatí pro přenosné konvektory. Není-li pilotní vodič používán, musí být v instalační krabici připojen na svorky bez napětí. Jestliže je napájecí přívod spotřebiče poškozen, musí být nahrazen výrobcem, jeho servisním technikem nebo podobně kvalifikovanou osobou. Obecně smí jakékoliv zásahy do panelu provádět pouze kvalifikovaná osoba, aby se zabránilo vzniku nebezpečné situace. Před zahájením takové práce musí být konvektor odpojen o zdroje proudu. Je-li konvektor ovládán pomocí pilotního vodiče, ujistěte se před zahájením práce, že napájecí kabel a pilotní vodič jsou odpojeny.
Upozornění: V žádném případě konvektory nezakrývejte. Nápis „NEZAKRÝVAT“ upozorňuje, že jakýkoliv materiál, kterým je zakryt konvektor, může způsobit požár. Do bezprostřední blízkosti před konvektor nestavějte žádný nábytek ani nevěšte záclony (obr. 7). Pro správnou funkci musí být zaručena volná cirkulace vzduchu. Pravidelně, minimálně pokaždé před zahájením topné sezóny odstraňujte z konvektoru prach – např. vysavačem. Jen tak je možné zaručit správnou funkci i provozní parametry vytápění. Konvektory je možné montovat na podklady třídy hořlavosti C a D.
Řízení po pilotním vodiči
Konvektory, které jsou vybaveny pilotním vodičem, mohou přijímat signál, dle kterého přepínají provozní režim. Signál je vysílán řídící jednotkou (viz. kapitola Regulace přímotopných konvektorů). Dle typu řídící jednotky i typu připojených konvektorů lze přepínat mezi režimy komfortní teplota / snížená teplota / nezámrzná teplota / vypnuto.
Demontáž konvektoru

Před uvolněním konvektoru ze závěsného rámu přepněte vypínač ZAP/ VYP do polohy „VYP“. Je-li použit vnější pilotní vodič, musí být rovněž odpojen od zdroje. S použitím šroubováku uvolněte pojišťovací zámky závěsného rámu. Odpojte napájecí kabel z krabice na zdi, nadzvedněte konvektor svisle nahoru, aby se uvolnil ze závěsného rámu.